http://i74.servimg.com/u/f74/18/16/30/58/believ10.jpg
https://scontent-a-ams.xx.fbcdn.net/hphotos-frc1/998953_639448939419286_832578660_n.jpg
Nikdy nevysvětlujte. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.
Leonardo Da Vinci

March 2013

Flora and Helie

17. march 2013 at 16:40 | Stella♥ |  My Drawings
Ciao a tutti! :-)

Moje milovaná sestřenice mě jednou poprosila, abych jí nakreslila její oblíbenou winx s oblíbeným specialistou :-) A jelikož podle ní je Flora a Helie dokonalý pár, tak jsem nakreslila je. Flora i Helie jsou její oblíbenci. Tak snad jí tento obrázek udělá radost :-)

Zamilovaná

14. march 2013 at 14:10 | Stella♥ |  My Diary
Ciao a tutti! :-)

Moc se mi po vás všech stýská, ale bohužel nemám na blogování čas :-(. Důvody jsou zcela snadné a doufám, že je pochopíte.

1. Píšu Last Blood a chci aby ten příběh byl prostě perfektní a bezchybný. Pokaždé když píšu jeden další díl, zabere mi hodinu a půl + obrázek k němu 3 hodiny to jsou 4 a půl hodiny, které já strávím děláním něčeho pro vás :-)
2. Jsem zamilovaná! Ano, vaše Stella je opět zamilovaná :-D ... Potkali jsme se úplně náhodou :-) a děkuju za to bohu, že mi seslal tak skvělého človíčka, jako je on :-) Trávíme spolu tolik času, že se bojím, že nás to spolu zachvíli omrzí :-D ...
3. Jsem nemocná a při mé smůle nemoc trvá už 3 týdny a stále mám kašel. Doktorka má podezření, že mám něco horšího než angínu a tak jsem byla na odběrech krve ... výsledky budou za 14 dní... bojím se :/
4. Sice jsem v 9. třídě a mám už přihlášky poslané a na známkách už nezáleží, ale i tak nesmím mít jedinou 4 na výzu. Pokud to zvládnu dostanu 10 tisíc korun ... to pro mě není zrovna malá částka ...takže se musím učit.

A tohle je opravdu velké časové vytížení :-D Vemte si, že 4,5h strávím nad příběhem pro vás :-) (který mě samozřejmě baví :)). Pak se ještě musím věnovat svému miláčkovi a ještě se učit :-) ... prosím sand to chápete a doufám, že tento blog budete stále navštěvovat...Jakmile budu mít alespoň 6 dílů Last Blood vydám 2.díl ... zatím mám 4. Takže lidi :-) Mějte se krásně, užívejte života a nezlobte se na mě :-)

1.díl -Nový školní rok

2. march 2013 at 0:05 | Stella♥

JE TU PRVNÍ DÍL LAST BLOOD. SNAD SE BUDE LÍBIT.
_________________________________________

"Crrr!" Zazvonil budík a já se s leknutím skutálela z postele. Hodiny ukazovaly čas 6:35 a já nebyla rozhodně připravená vstát z postele, no vlastně asi spíš z podlahy a tak jsem se zamotala do peřiny na podlaze a snažila se dál spát. Zrovna ve chvíli, kdy jsem už skoro usnula, se rozrazily dveře a se slovy "Vstávej!" vešla do pokoje moje mamka. "Ale mami! Je hrozně brzo, já chci ještě spát!" Zabručela jsem a spokojeně zase zavřela oči. "No jak myslíš, ale ve vílí škole na opozdilce nečekají." Řekla mamka a šla zpátky do kuchyně. Vílí škola! Já úplně zapomněla! Dnes je můj velký den! Bude ze mne víla! Už se nemohu dočkat. Rychle jsem si vzala svoje nejoblíbenější oblečení a běžela po schodech dolů. "Mami, já ti se snídaní pomůžu!" Rozběhla jsem se k pánvičce a chtěla dodělat omeletu, kterou mamka začala. No, nešlo to úplně podle plánu. Měla jsem tolik elánu a energie, že jsem tu omeletu vyklopila našemu psovi na hlavu. "Hehe…promiň mami…" Řekla jsem a s úšklebkem jsem se podívala do země, zatím co si Rex pochutnával na skvělé snídani, kterou jsem mu omylem a čistou náhodou obstarala místo jeho granulí. "To nevadí, ale připomeň mi, že tě už nikdy nemám nechat vařit." Řekla mamka a začala se mi hrozně smát. Nakonec jsme se smáli obě a já si vzala k snídani jen rohlík.
"To je hodin! Mami, už musím, nebo přijdu pozdě! Ahoj, pak ti zavolám." Maminka se ani nestačila rozloučit a já už zabouchla dveře. Běžela jsem celou cestu a modlila se, aby mě hned první den nevykopli. Ve chvíli, kdy jsem už necítila nohy, nemohla dýchat a byla zpocená jak po maratonu, jsem uviděla obrovský hrad a řekla jsem si. "Kruci! Co dělá na tom zatraceným kopci?! Bude mi trvat nejmíň hodinu, než se tam vydrápu!" Vydechla jsem se a myslela, že to vzdám, ale pak jsem uslyšela, jak začala hrát nebeská hudba, která má oznámit vílám, aby se seřadily. Byla slyšet až dole. "Achjo, promrhala jsem svou šanci. Nikdy ze mě nebude víla." Povzdechla jsem si a pomalu se otáčela a mířila zpět domů. Najednou do mě vrazila nějaká holka. "JÁU!" Spadla jsem na zem a připravovala si nadávky, které na to blonďaté ťululum vypustím. Jenže než jsem se stačila vzpamatovat, podávalo mi to ťululum ruku. "Moc se ti omlouvám, ale já jdu pozdě a musím si pospíšit, dokud nepřestane hrát hudba, jinak ze mne nebude víla! Oni opozdilce neberou, prosím odpust mi to, ale teď už musím, nemám čas. Ahoj!" Cože?! Já měla ještě šanci a takhle se zdržuju?! Proč mě to nenapadlo? Achjo musím si pospíšit! Oprášila jsem se, sebrala všechnu energii a soustředila ji jen do běhu. Snažila jsem se co nejrychleji vyběhnout do toho pitomého kopce, ale byl to kopec! Víte, jak blbě se do kopce běží?! Pár metrů před bránou jsem se složila na zem. Hudba utichla. Začali mi téct slzy po tvářích a já bezmocně ležela na zemi. "Nedokázala jsem to, asi jen nemám na to, být vílou." Řekla jsem si, že se naposledy podívám na školu, zvednu se a půjdu domů. "Cože!! Tohle není škola?!" Zvedla jsem se a dívala se na starý opuštěný hrad a uviděla zase tu blonďatou osobu. "Jej to jsi zase ty? Ještě jednou se omlouvám, že jsem tě srazila, ale nevíš, kde jsou všichni?" Zeptala se mě a vypadala dost zmateně. Škola přeci má být tady? Ano na mapě je značená tady. "Nevím, vyjdu na támhle tu věž a podívám se kolem po okolí." Pomalu jsem se vydala k věži a doufala, že až se vrátím, tak tu už nebude. "Půjdu s tebou! Bude to zábava!" Zavolala na mě a já myslela, že se snad chci raději propadnout někam hodně hluboko pod zem. Vyšli jsme snad 1000 schodů a já už sotva popadala dech. Podívala jsem se po okolí. "Do prčic! Ta škola je za tím kopcem!!"

________________________

PROSÍM NAPIŠTE ZDA CHCETE POKRAČOVÁNÍ